Tomáš Zbořil: Od zubařiny k vinařství

Tomáš Zbořil je jedním ze zakladatelů vinařství Dog in Dock. Podílí se na projektu nově vznikajícího kulturně vzdělávacího vinařského areálu v rodném Veselí nad Moravou. Svůj čas věnuje především vínům a vinohradům.

„Studoval jsem zubní lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Je ale těžké se na konci střední školy, v nějakých 18 letech, rozhodnout, čemu se chcete věnovat po zbytek života. Já až během studií zjistil, jaký je můj opravdový zájem,“ vzpomíná. Ačkoli právě lékařství má v rodině. Dědeček se zubařinou zabýval přes 50 let. Tomáše ale nakonec zlákalo vinařství, které v rodině naopak nemá tradici  žádnou. „Dostal jsem se k němu přes přítelkyni, jejíž rodina vlastní menší vinohrad ve Veselí a víceméně pro radost si víno vyráběla. Bylo to pro mě ale těžké rozhodnutí, jestli zanechat školy a pustit se naplno do vína. Nicméně ničeho nelituji.“

Začátky

Brzy založil v rodném městě menší rodinné vinařství. „Začátky byly divoké. Byli jsme nezkušení, neměli dostatečné vybavení a mnohokrát se spálili. Hnala nás ale vášeň. A i přes mnohé překážky jsme pokračovali dále, vzdělávali se, investovali, zkoušeli,“ říká Tomáš Zbořil.Postupem let našel zalíbení hlavně v suchých vínech.

Veselí nad Moravou má sice poměrně bohatou vinařskou historii, ve srovnání s okolními obcemi, jako jsou Blatnice, Bzenec nebo Strážnice, ale ve věhlasu značně zaostává.  Pozvednout zde vinařskou kulturu pro něho bylo  v začátcích jednou z motivací.. „Začal jsem organizovat tzv. otevírání vinných sklepů. Zpočátku spíše komorní akci s folklorní hudbou, kde si mohli lidé přijít „okoštovat“ výrobky místních vinařů. Nyní ji navštěvuje až 500 lidí. Myslím, že spousta místních před těmi 6 lety, kdy jsme začínali, neměla ani ponětí, že se u nás nějaké vinné sklepy vůbec nacházejí. Takže v tomhle ohledu je to skvělé.“ 

Takto to ale nemuselo vůbec dopadnout. Tomáš trávil se svojí partnerkou většinu času dál v Praze, kde zůstali i po ukončení studií. Hlavní město si zamilovali, a tak se plnohodnotný návrat domů zdál být už utopií. „Veselí je malé město. Troufám si zároveň tvrdit, že jedno z nejprogresivnějších v okolí. Vrátila se do něj spousta mladých a šikovných lidí se zajímavými projekty. Město žije. Jako snad nikdy předtím. I to byl důvod, proč se rozhodl přeci jen znova zakotvit ve Veselí. To vše bylo ale důležité i pro rozvoj samotného vinařství. Dojíždění na Moravu spolkne opravdu mnoho času,“ vysvětluje. 

Trigema

Ten největší projekt, který výrazně změní ráz města, ale Veselí teprve čeká. Jedná se o výstavbu vinařského areálu u přístavu Baťova kanálu. Tento nápad přišel na svět vlastně náhodou, a to kvůli jinému koníčku – běhání. „Lidi si většinou běhání pochvalují proto, že při něm dokáží vypnout. Já naopak cítím, že při něm dostávám ty nejlepší nápady,“ směje se. Právě kolem pozemků někdejšího zámeckého zahradnictví v blízkosti vodního kanálu vedly jeho každodenní běžecké trasy. „Město se chystalo tento dlouhá léta nevyužívaný prostor nabídnout zájemcům ve veřejné soutěži. A tak se mi začal v hlavě rýsovat nápad na vinařský komplex.“ 

Právě v tu chvíli přišla na scénu společnost Trigema. „Bylo jasné, že bez silného investora by nebylo možné takový projekt realizovat. Areál zahrnující plně vybavené vinařství, restauraci a nezbytné ubytování pro turisty, není přeci jenom rozhodně levnou záležitostí. Na Marcela Sourala, majitele Trigemy, jsem narazil při čtení magazínu Forbes. Říkal jsem si: „Proč ho nezkusit kontaktovat přes e-mail?“ popisuje s úsměvem Tomáš, jak spolupráce na milionovém projektu započala.

Právě spojitost vinařského komplexu s přilehlým Baťovým kanálem tehdy majitele Trigemy zaujala. Vodní cesta protínající Veselí byla vybudována ve 30. letech minulého století pro přepravu zboží. Válečná léta ji ale těžce poznamenala a v 60. letech se provoz na Baťově kanálu zastavil úplně. Chátrající historickou cestu se podařilo oživit v polovině 90. let – tentokrát už za účelem ryze turistickým. „V současnosti jej navštěvuje 90 tisíc turistů ročně. Navíc se každoročně zvelebuje. Letos zde například proběhla první etapa modernizace přístavu. Myslím, že spojení vinařství a vnitrozemního kanálu by po vzoru zemí západní Evropy mohlo přilákat do města další turisty. To nejen ty z Česka,“ říká. 

Výstavba areálu by mohla brzy začít. Tomáš mezitím věnuje většinu času rozvíjení vinařství Dog in Dock. „Provizorní výrobnu jsme zřídili v nedalekých Boršicích. Už se ale moc těšíme do nových prostor,“ dodává. 

Na jiné koníčky mu už proto ani více času nezbývá. Na srpen navíc plánují s partnerkou svatbu. A samotný obřad neproběhne nikde jinde než mezi vinnou révou.